Filmový klub už dávno není jen příslovečný „klub náročného diváka“, ale místo, kde si přijdou na své všichni skuteční milovníci filmu – cinefilové. Klubová kartička vám otevře dveře ke kinematografickému ráji, ačkoli k návštěvě klubových projekcí není nezbytně nutná. Jenom ve filmovém klubu uvidíte ty nejlepší filmy z evropských i světových festivalů, vítěze diváckých i jiných cen, nezávislé filmy, krutě aktuální dokumenty, ale i kultovní tituly, žánrovky, půlnoční běsy a archivní retro poklady.
Ve filmovém klubu nebudete pouhými pasivními konzumenty masové zábavy, ale dostanete až pod nos odborný úvod k filmu, dozvíte se něco o kontextu vzniku a osobnosti režiséra, zkrátka dostanete argumentační munici, až se budete s přáteli přít, proč film byl nebo nebyl skvělý. Snažíme se zvát hosty z řad filmařů a jiných relevantních odborníků, aby měla diskuse řádnou šťávu.
Mladá antropoložka Zdenka se se svým manželem a třemi syny přestěhuje na Špicberky v Norsku, aby pozorovala, jak se mění život v polárních oblastech. Získala prestižní dvouletý grant na rozsáhlý vědecký výzkum o dopadu globalizace na obyvatelstvo v nejsevernějším městě světa, Longyearbyenu. Poté, co se Zdenka zamiluje do svého nového domova, zjistí, že v Arktidě mizí daleko víc než jen ledovce a permafrost. Prostřednictvím rozhovorů s obyvateli si začíná uvědomovat, jak heterogenní malá místní komunita vlastně je, a postupně odhaluje napětí, které se skrývá pod povrchem. Zdenka se zároveň snaží přijít na to, do jaké míry se může zapojit do místní komunity, kterou původně zamýšlela jen pozorovat.
Psanec El Topo vyzve na souboj nepřemožitelné Čtyři pány pouště kvůli lásce jedné ženy. Poráží je a dosahuje vyšší úrovně vědomí, zradí ho však jeho žena. El Topo začíná novou existenci jako svatý muž a ujímá se osvobození komunity vyděděnců. Krtek je mexický psychedelický western z roku 1970, který napsal a režíroval Alejandro Jodorowsky, jenž ve filmu ztvárnil i hlavní roli. Film se vyznačuje bizarními postavami a událostmi, silnou dávkou židovsko-křesťanské symboliky a východní filozofie a vystupují v něm zmrzačení a zakrslí herci. Vypráví o násilnickém, černě oděném pistolníkovi jménem El Topo a jeho cestě za osvícením.
Ve zkaženém světě plném chamtivosti vede mocný alchymista na Svatou horu muže, který se podobá Kristu, a sedm materialisticky založených postav, protože doufají, že na hoře dosáhnou osvícení. Film Svatá hora scenáristy a režiséra Alejandra Jodorowského, který vyvolal skandál na filmovém festivalu v Cannes v roce 1973, plný svatokrádežných obrazů a existenciální symboliky, je hledáním duchovního osvícení, které staví iluzi proti pravdě. Alchymista (kterého představuje sám Jodorowsky) shromáždí skupinu lidí z různých společenských vrstev, kteří představují planety sluneční soustavy. Záměrem okultní skupiny je podrobit své členy podivným mystickým obřadům a zbavit je pozemských trápení, aby se mohli vydat na Lotosový ostrov. Tam vystoupí na Svatou horu, aby z ní vyhnali nesmrtelné bohy, kteří tajně vládnou vesmíru.
Pierre Anthon a jeho spolužáci právě začali chodit do deváté třídy. Pierre Anthon zničehonic prohlásí, že život nemá smysl, odejde ze školy, vyleze na strom a odmítá z něho slézt. To mezi spolužáky vyvolá existenciální krizi. Rozhodnou se shromáždit své nejcennější věci a vytvořit „hromadu smyslu“, jež by Pierra Anthona přesvědčila, že nemá pravdu. Začíná nebezpečná, znepokojující a kontroverzní studie o tom, na čem skutečně záleží. To, co začalo nevinnou obětí, se brzy promění ve spirálu psychologického násilí: čím bolestivější je oběť, tím více znamená a tím více se požaduje od dalších v pořadí. Nic je surový a neučesaný příběh o skupině mladých lidí, kteří se tváří v tvář nesmyslnosti života vydávají pryč z bezpečí a nevinnosti dětství. Film vznikl na motivy stejnojmenné bestselleru Janne Tellerové, který vyšel ve 30 zemích a po celém světě se prodalo více než 1,5 milionu výtisků....
Mladý muž se vrací do rodného města, aby navštívil nemocnou matku. Přitom však zjistí, že rodinný dům, ve kterém matka žije, se má proti jejich vůli prodávat skrze anonymní společnost v daňovém ráji. Erhart tak musí rozplétat temnou historii malého města, sahající k privatizačním podvodům. Vizuálně působivý psychologický thriller o morálním odkazu 90. let na českou současnost byl doposud uveden na mezinárodních festivalech v Evropě, Asii a nyní vstupuje do českých kin. Celovečerní debut Jana Březiny, který absolvoval FAMU pod vedením Věry Chytilové, představuje talentovaného Filipa Březinu v hlavní roli mladíka Erharta, který za pomoci kamarádky Bíby a její poručnice (Elizaveta Maximová) zjišťuje okolnosti vytunelování místní továrny. Za to byl odsouzen jeho nezvěstný otec, do případu je zapleten také otec Bíby, majitel továrny a kandidát do Senátu (Přemysl Bureš), kterého může...
Šedesátá léta byla v Indonésii obdobím dramatických politických změn a nepokojů, kdy Suhartův puč svrhl Sukarna a vedl k násilným protikomunistickým čistkám. Nana, něžná a krásná mladá žena, byla touto situací těžce zasažena. Její manžel byl unesen a odvezen do pralesa. Přestože se jí podařilo uprchnout před vůdcem gangu, který ji chtěl přinutit, aby si ho vzala, tento incident stál jejího otce život a ji přivedl do chudoby. O několik let později žije v pohodlí jako druhá manželka bohatého sundanského muže a má služebnou, která jí pomáhá přizpůsobit se novému prostředí. Ve snech se jí však znovu vynořuje její minulost. Elegantní režie Kamily Andini účinně přejímá pohled hlavní hrdinky a začleňuje její trauma do filmového vyprávění. Tajnůstkářská Nana, kterou s jemností hraje Happy Salma, si zřejmě nikdy není zcela jistá manželovou smrtí a její vzpomínky nejsou, možná pro její vlastní...
Ma a Kuej-jing vedou podobně osamocený a složitý život. Ma je zdrženlivý farmář, poslední z rodiny, který zůstal svobodný; Kuej-jing je invalidní a neplodná a dávno překročila věk, který je na čínském venkově považován za věk na vdávání. Zdá se, že jejich domluvený sňatek, který má spojit dva lidi zvyklé na izolaci a ponížení, je nutí do vztahu, který jim oběma život ještě zhorší. Místo toho se však chopí příležitosti povznést se nad sebe sama a objevit svůj společný osud. Naučí se, jak se stát blízkými společníky, jak spolu mluvit, jak se o sebe vzájemně starat a dokonce jak se usmívat. To vše navzdory tvrdé práci, kterou od nich vyžaduje jejich archetypální pouto se zemí, a zkouškám, které je na jejich společné cestě čekají. Na pozadí témat, jako je vykořisťování zemědělských dělníků, nucená urbanizace, vykořenění tradic a chudoba, upřednostňuje Li Ruijun, který se vrací do svého...
